|
|
Metodika filmové a audiovizuální výchovy: Cesta do světa pohyblivých obrazů
Hlavicová, Lucie ; Vondrášková, Markéta ; Forejt, Jiří ; Bednařík, Pavel
Text této publikace přináší vhled do problematiky filmové a audiovizuální výchovy v České republice. Rady a tipy jak lze k výuce na různých stupních neformálního vzdělávání přistupovat, a především přehled dvaceti čtyř inspirativních metod a cvičení, jichž lze ve výuce využívat. Může také sloužit jako inspirace pro formální vzdělávání. Text vychází ze zkušeností dvanácti odborníků s dlouholetou praxí v oboru, kteří předkládají čtenářům z řad pedagogů a lektorů svá know-how ve snaze ulehčit jim v pedagogické praxi. Práce je zaměřena na tvůrčí oblast filmové a audiovizuální tvorby i na práci s filmovou projekcí a následnou analýzou audiovizuálních děl, se kterými mohou pedagogové ve výuce kreativně pracovat. Návody, jak filmovou a audiovizuální výchovu efektivně začleňovat do vyučování, i odkazy na vhodnou literaturu a další lektorskou a metodickou pomoc začínajícím pedagogům.
Plný text:  PDF
|
|
|
Inovace v řízení neformálního vzdělávání
Gaydošová, Michaela ; Kitzberger, Jindřich (vedoucí práce) ; Trojan, Václav (oponent)
Tato závěrečná diplomová práce se zabývá inovacemi v řízení neformálního vzdělávání. Hlavním cílem práce je upozornit na důležitost inovací v neformálním a zájmovém vzdělávánía přinést inspiraci vedoucím pracovníkům neformálníhoa zájmového vzdělávání ve formě příkladů dobré praxe. V teoretické části práce je neformální a zájmové vzdělávání začleněno do celkového systému vzdělávání České republiky a jeho vývoj ilustrován na zákonech a vyhláškách od roku 1948 do současnosti. Výzkum formou strukturovaného rozhovoru odhalil pohled respondentů na inovace v zájmovém vzdělávání a ukázal zkušenosti respondentů se zaváděním inovací v jejich vlastních organizacích. Z průběhu i závěrů strukturovaných rozhovorů jasně vyplynula nutnost inovací v neformálním a zájmovém vzdělávání pro konkurenceschopnost jednotlivých organizací. Vedoucí pracovníci školských zařízení pro zájmové vzdělávání i organizací neformálního vzdělávání zde mohou najít inspiraci pro jednotlivé konkrétní inovace v příkladech dobré praxe.
|
|
|
Inovace v řízení neformálního vzdělávání
Gaydošová, Michaela ; Kitzberger, Jindřich (vedoucí práce) ; Lisnerová, Romana (oponent)
Tato závěrečná diplomová práce se zabývá inovacemi v řízení neformálního vzdělávání. Hlavním cílem práce je zjistit, do jaké míry si vedoucí zaměstnanci organizací zájmového vzdělávání uvědomují potřebu inovací v jednotlivých oblastech řízení organizace, porovnat rozsah a obsah konkrétních inovací ve vybraných organizacích a prozkoumat, v jakých oblastech a na základě jakých podnětů v těchto organizacích inovace vznikají. Získané informace jsou využitelné pro efektivní přípravu dalšího vzdělávání vedoucích pracovníků organizací a popsané příklady dobré praxe jako inspirace ke zlepšování činnosti organizací zájmového a neformálního vzdělávání. V teoretické části práce je neformální a zájmové vzdělávání začleněno do celkového systému vzdělávání České republiky a jeho vývoj ilustrován na zákonech a vyhláškách od roku 1948 do současnosti. Výzkum formou strukturovaného rozhovoru odhaluje pohled respondentů na inovace v zájmovém vzdělávání a ukazuje zkušenosti respondentů se zaváděním inovací v jejich vlastních organizacích. Ze závěrů výzkumu jasně vyplývá nutnost inovací v neformálním a zájmovém vzdělávání pro konkurenceschopnost jednotlivých organizací. KLÍČOVÁ SLOVA: celoživotní vzdělávání, formální vzdělávání, neformální vzdělávání, zájmové vzdělávání, inovace, školní družina, školní klub, středisko...
|
|
|
Učení se a obtížné okamžiky pracovní dráhy u pomáhajících profesí
Ghaloomová, Aneta ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Záškodná, Helena (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku celoživotního vzdělávání a učení se u pracovníků pomáhajících profesí. Nejprve poskytuje pohled na specifika a nároky pomáhající profese a na obtížné momenty spojené s jejím výkonem. Dále popisuje jednotlivé formy celoživotního vzdělávání a učení se, a to formální vzdělávání, neformální vzdělávání a informální učení se a klade si za cíl zjistit, která z těchto forem je hodnocena jako přínosná pro zvládání náročných okamžiků při výkonu pomáhající profese. Pomocí kvalitativní metody rozhovoru s vybranými respondenty, pracovníky pomáhajících profesí, je realizováno empirické šetření o zkušenostech s náročnými okamžiky a jednotlivými formami celoživotního vzdělávání a učení se. Následuje analýza získaných zjištění, formulace závěru a doporučení z něj vzešlých. Klíčová slova: pomáhající profese, formální vzdělávání, neformální vzdělávání, informální učení se, supervize, kvalitativní výzkum
|
|
|
Globální rozvojové vzdělávání
Melikantová, Tereza ; Fajfr, Marek (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Anna (oponent)
Práce se věnuje Globálnímu rozvojovému vzdělávání. Zaměřuje se na především na možnosti začlenění GRV do formálního vzdělávání za použití metod aktivního učení. Práce je dělena na dva hlavní oddíly. Teoretická část je vytvořena na základě odborné literatury související s tématikou GRV. Praktická část popisuje vzdělávací koncept, jež témata GRV včleňuje do formálního vzdělávání.
|
|
|
Role školy v procesu formování aktivního občanství očima českých politických aktivistů
Černá, Anna ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Matoušek, Petr (oponent)
Cílem textu je kriticky sociologicky analyzovat roli instituce školy v procesu formování aktivního občanství, jež autorka chápe jako specifický vzorec jednání osvojovaný v průběhu socializace. Participační model demokracie, z něhož vychází i české vzdělávací kurikulum, předpokládá vychovat z mladých informované a aktivní jedince uznávající demokratické hodnoty. Formální vzdělávání coby jeden z aktérů sekundární socializace představuje jediný veřejně kontrolovaný nástroj výchovy občanů. Ačkoli je výchova k občanství formálně zahrnuta do vzdělávacího kurikula, současné výzkumy v českém prostředí ukazují, že škola nehraje v politické socializaci mladých významnější roli. Z toho důvodu nahlíží autorka na formální vzdělávání jinou optikou a diskutuje i další aspekty. Klíčový je pro ní pohled českých politických aktivistů, které vnímá jako nedílnou součást občanské společnosti a prototyp aktivních občanů. Analýza role instituce školy je založena na 26 hloubkových rozhovorech se zástupci organizací politického aktivismu. Autorka představuje školu jako instituci výchovy k občanství, jež na jednu stranu v politické socializaci mladých selhává, na stranu druhou však k občanské výchově disponuje příslušným potenciálem. Dále ukazuje, že školu není možné vnímat jako homogenního aktéra procesu socializace, ale jako...
|
|
|
Filmová výchova v základním uměleckém vzdělávání
Forejt, Matěj ; Czesany Dvořáková, Tereza (vedoucí práce) ; Čeněk, David (oponent)
Zájem o dění v oblasti filmové a audiovizuální výchovy ve formálním vzdělávání se dosud soustředil především na základní školy a gymnázia, a to především díky přítomnosti předmětu Filmová/audiovizuální výchova v příslušných rámcových vzdělávacích programech. Zcela stranou zájmu se však dosud nacházelo dění na základních uměleckých školách, kde lze v některých případech již poměrně dlouhou dobu sledovat velmi zajímavé počiny v rámci filmové a audiovizuální tvorby, které vznikají především v rámci výtvarného oboru. Cílem této práce bylo zmapovat tuto problematiku, podrobněji nahlédnout do reality základních uměleckých škol, poznat motivace pedagogů, kteří se ve výuce na základních uměleckých školách zabývají filmovým médiem a sledovat, jak (a zda vůbec) se osobní zkušenost s filmem promítá do jejich pedagogického působení. I s ohledem na nedostatek jakýchkoli sekundárních pramenů bylo téma uchopeno skrze metodiky známé z oblasti sociologie. Ve třech fázích sociologického průzkumu, z nichž každá je popsána v jedné kapitole, byl proveden plošný kvantitativní výzkum, posléze byly kladeny otevřené doplňující otázky a nakonec byly s vybraným vzorkem respondentů vedeny osobní rozhovory. Tento výzkum tak dokázal nastínit, kdy se na českých základních uměleckých školách objevila filmová tvorba, jaké impulsy...
|
|
|
Učení se a obtížné okamžiky pracovní dráhy u pomáhajících profesí
Ghaloomová, Aneta ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Záškodná, Helena (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku celoživotního vzdělávání a učení se u pracovníků pomáhajících profesí. Nejprve poskytuje pohled na specifika a nároky pomáhající profese a na obtížné momenty spojené s jejím výkonem. Dále popisuje jednotlivé formy celoživotního vzdělávání a učení se, a to formální vzdělávání, neformální vzdělávání a informální učení se a klade si za cíl zjistit, která z těchto forem je hodnocena jako přínosná pro zvládání náročných okamžiků při výkonu pomáhající profese. Pomocí kvalitativní metody rozhovoru s vybranými respondenty, pracovníky pomáhajících profesí, je realizováno empirické šetření o zkušenostech s náročnými okamžiky a jednotlivými formami celoživotního vzdělávání a učení se. Následuje analýza získaných zjištění, formulace závěru a doporučení z něj vzešlých. Klíčová slova: pomáhající profese, formální vzdělávání, neformální vzdělávání, informální učení se, supervize, kvalitativní výzkum
|
|
| |
|
|
Soudobé snahy o prosazení filmové výchovy ve všeobecném vzdělávání
Forejtová Lipovská, Alexandra ; Czesany Dvořáková, Tereza (vedoucí práce) ; Čeněk, David (oponent)
Tato bakalářská práce sleduje snahy o prosazení filmové/audiovizuální výchovy ve všeobecném vzdělávání. Snaží se o zmapování stavu filmové výchovy na našem území v historickém kontextu, převážná část je věnována situaci v posledních 13 letech, kdy se situace začala měnit k lepšímu. Práce je členěna do čtyř kapitol, první je věnována zevrubné historické recepci filmové výchovy na našem území, kde se zaměřuji na školní filmovou výchovu, dětské filmové kluby a amatérská hnutí v českém, ale i evropskému kontextu (i když velice okrajově). První kapitola se pohybuje v časovém rozmezí od počátku vzniku kinematografie po 80. léta 20. století. V druhé kapitole reflektuji situaci filmové výchovy po roce 1989 na exemplárních příkladech v té době nejsilnějšího mediátora filmové osvěty AČFK a jeho aktivit. Přirozeně se přes osobu Jiřího Králíka dostanu k velmi ambicióznímu projektu na poli filmové výchovy, ke kánonu filmu. Třetí kapitola se podrobně věnuje genezi začlenění F/AV do rámcových vzdělávacích programů českých škol a sleduje postoj státních subjektů jako MŠMT, či MK. Na třetí kapitolu navazuje poslední část této práce, která původně měla být věnována školám, na kterých se měl nový nepovinný předmět učit, avšak nastala taková situace, kdy nebyla dohledána jediná škola, která by převzala model F/AV tak,...
|
host ::
RSS.